Šifrovačky

Jak se Jeníčci rvali s Osudem

aneb historie jednoho osudného telefonu

Obsazení (dle abecedy): Robert Bazi Bazika, Robert A. T. Káldy, Vítek Kofty Kovařík, Jakub Novák, Dušan Héra Šlachta

Jestliže, laskavý čtenáři, jsi zmaten a nevíš, co si pod Osudem představit, či nemáš přesnou představu o tom, jak letošní Osud probíhal, doporučuji si předem přečíst oficiální stránky Osudu.

-1. Přípravy - kdy kde kdo co za kolik?

Zlín je pro Jeníčky takřka terra incognita. Nejlepší vztah k němu měl Héra z Rožnova. Protože naši staří harcovníci Zbyněk s Kačkou jet nechtěli a protože jsme věděli, jak je důležité mít v týmu domorodého navigátora, přijali jsme to týmu dva Hérovy kamarády Baziho a Koftyho. Jako rodilí Zlíňáci se svého poslání chopili velmi chvályhodně. Mimo jiné nám také (pravda, s Hérovou pomocí) zařídili neoficiální rekord největšího věkového průměru týmu. Což nás tím více motivovalo ukázat mladým luštičům, zač je toho Osud.

0. Příjezd - rádio

16:30 - Seskupeni kolem rádia v Koftyho bytě hltáme rockové tóny AZ rádia, které by nás normálně nikdo nedonutil poslouchat. Neruší nás hluk z ulice, naopak jsme asi ochuzeni o vpravdě woodstockovskou atmosféru na hlavním nádraží, obleženém mladými lidmi s rádii u uší. V 16.45 vysíláme Kubu a Koftyho napřed na stadión, ostatní vyrážíme o deset minut později, když nám moderátor řekl i druhou půlku zprávy. Za pohodlí se však platí a tak z Koftyho bytu nám trvá cesta na stadión o půl hodiny déle než z nádraží. (Tuto půlhodinu jsme pak byli schopni nahnat až v terénní části, kdy začaly trochu těžší šifry :)

1. Stadion - zebra [ šifra ]

17:20 - Rázným postupem, který jsme nadhodili s Hérou (Héra luštil selským rozumem, já čtvercovou tabulkou, rychlost prakticky stejná), jsme ukázali zbytku týmu, jak vypadá standardní postup luštění u Jeníčků - tj. šifra je vyluštěná ještě předtím než se půlka členů vůbec rozkouká, o co se na tomto stanovišti jedná (17:40). Konzultujeme v týmu, které týmy bychom si měli vzít na paškál - nemajíce proti sobě klasické borce Fimany, Prahory a Noční můry, zaměřili jsme se na Alberta Stallona a Úvod do Hrošíků.

2. Kvítková ulice - čísla v čtvercové síti [ šifra ]

18:12 - Hlouček policajtů okolo škodovky nám ukazuje jistou naději do budoucna - tj. jsme-li sledováni policií, jdeme správným směrem. V mnoha případech tomu opravdu bylo tak. Šifru si vzal Héra se slovy "klasická školní úložka, kterých jsem vyřešil stovky". Než se vrátíme k trolejbusu (18:23), dí Héra "mám to hotové", a tak musím zapudit myšlenku na nezdravý párek v rohlíku u stánku během luštění. Na tržišti (18:30) se panel po namačkání čísla rozezní zvučným barytonem o Malenovickém hradu, čímž poskytne nápovědu i pár okolním ještěluštícím týmům. Na oplátku horlivý spěch jednoho z poslouchavších týmů na trolejbus nás upozorní, že bychom měli do busu upalovat také. Uvnitř se pomalu smiřujeme, že kultura cestování MHD v městské části bude velmi sardinkovitá.

3. Malenovický hrad - matematické úložky [ šifra ]

19:00 - V šifře pro změnu já shledávám dávné matematické úložky, jimiž jsem si krátil svá školní léta. Dobrá - ne všecko, například "v jádru buňky je DNA" bylo originální a fakt dobře vymyšlené! Spolupráce probíhala stylem:
Bazi: "Mám kalkulačku"
Robert: "Třetí odmocnina...to by mělo končit pětkou. Zkus 35 na třetí"
Bazi "Něco přes 15 tisíc"
Robert: "Fuj to je moc...no tak třeba patnáct na třetí"
Bazi: "3375"
Robert: "Jo, to sedí"
A než se vrátíme k trolejbusu, už víme o kapli a Bazi nás naviguje tři zastávky směrem do centra. Alberty necháváme za zády, nicméně na zastávce již čekají Hrošíci se slovy "jste nějaký pomalý".

4. Kaple v Loukách - on a ona [ šifra ]

19:15 - Na zastávce vidíme pár týmů nastupovat do centra a tak navrhuji poslat Koftyho a Kubu do centra také. Nikoliv aby proti pravidlům hry sledovali týmy před námi, ale proto, abychom jim polohu dalšího stanoviště jen zahlásili telefonem.
19:26 - Text u kapličky nás zdrží jen trochu. Přece jen naše technicky ražené mozky rychle napadlo, že on a ona nemusí být vždy jen lidský milostný pár. Cestou zpátky nás zastavuje dědeček na zápraží, vyslovuje obavy z davů lidí, kteří se mu promenují před domem. Odpovídáme mu, že to je holt Osud, a že tito lidičkové jsou zcela neškodní. Dědeček však zřejmě tíhu Osudu nevydržel a byl to asi on, kdo později šifry od kapličky odnesl :(

5. Soutok Dřevnice a Fryštáckého potoka - fotografie + bezdomovec [ šifra ]

19:53 - Díky Koftymu a Kubovi, kteří čekali připravení v centru, jsme ušetřili dobrou půlhodinu cestou k soutoku. Vymstilo se nám to však tím, že nám museli po telefonu popisovat onu fotografii odpolední idylky na zlínském náměstí. Koftyho napadá pila v Kudlově, a tak si dáváme sraz před radnicí, je to přibližně na půli cesty k soutoku a autobusy do Kudlova odjíždějí kousek odtud.
Než Kuba s Koftym přijedou, prolezeme všecky odpadkové koše, řeznictví na náměstí atd...ten bezdomovec v parčíku byl opravdu k zbláznění nenápadný! 20:18 - Až na druhý pokus ho Bazi kontaktuje a letíme na autobusové nádraží, aniž bychom doposud viděli tu fotku na vlastní oči.

6. Svit [ šifra ]

20:27 - První papírek jsme ještě běželi společně, pak jsme se rozdělili asi jako většina týmů - Bazi a Kofty běhali po Svitu, Héra po autobusovém nádraží a štědře provolávali kredity T-mobilovi. Kuba a já jsme hlídali bágly ... a ten langoš se sýrem v gyrosárně za 18 korun ... mmmmmňamm!
20:59 - Dvojice písmenek se dozvídáme opět jen telefonicky od Koftyho a Baziho. Že je stačí jen správně seřadit za sebou, to jsme ani nečekali :) Věrni paralelismu ihned posíláme Héru na Jižní svahy napřed ("To sídliště je na severu Zlína a proto se mu říká Jižní svahy"). Ostatní čekáme na zastávce, kdyby náhodou další šifra byla někde v centru.

7. Kostel na Jižních svazích - Rubikova kostka [ šifra ]

21:17 - Ouha, Héra volá, že to jen tak z hlavy nevyřeší. Tož se všichni hrneme za ním. Po pár pokusech na papíře moudře usoudíme, že teoretický výpočet by možná fungoval, ale strávili bychom na tom dvě hodiny. 21:38 - Bazi běží za nedaleko bydlícím kamarádem, v 21:50 je zpátky s vypůjčenou pravou Rubikovou kostkou a v 22:05 máme hotovo. Neřekl bych, že to je podvod, v pravidlech nebylo zakázáno si půjčovat věci od lidí neregistrovaných v týmu.
No, ještě nebylo vyhráno. Autobusové linky mívají obvykle smyčky na obou koncích. Že jsme vybrali tu smyčku v Mladcové bylo jen na základě indicií:
- v Kudlově byla smyčka nejen 32ky ale i 31ky
- mapa od orgů ukazovala, že terénní část bude nejspíše na sever od Zlína
- orgové nebudou takové potvory, aby nás hnali přes celé město do Kudlova, kam poslední autobus jede v 22:15 :)

8. Smyčka v Mladcové - voňka [ šifra ]

Protože 32kas do Mladcové jede až za půl hodiny, navrhuji jít pěšky přes kopec. Kofty cestou do strmého svahu vyhrožuje, že mne zaškrtí, pokud tam přijdeme společně s busem. 22:35 - Opravdu tam spolu s námi přijel nějaký bus, ale naštěstí to nebyla 32ka, ale nějaký linkáč který tam parkoval, čímž pádem jsem přežil (ta 32ka přijela asi za 5 minut :) Co jsem zde také nečekal, jsou opět Hrošíci (kde nás kurňa předběhli? grrrrrrr!).
Voňku zkoušíme přikládat do mapy, pálit nad zapalovačem (šílený smrad) a až v 22:45 začneme hledat názvy v mapě mající něco společného s vůněmi. Parabifenylmethylestersulfoxazoacetátovou ulici ve Zlíně nemají, na ovoci, které by mělo vonět jako ona voňka, jsme se v týmu neshodli, a Jahodovou ulici jsme vybrali zejména proto, že měla severojižní směr.
Až zpětně jsme si uvědomili, jakou jsme měli kliku, že jsme ještě na začátku hry zakoupili fungl novou mapu. Setkali jsme se s týmy s mapou z roku 1999 a tam ta šmoulí čtvrť s ovocnými ulicemi vůbec nebyla.

9. Jahodová ulice - osmisměrka [ šifra ]

22:59 - "Já nehraju, to je zase nějaká trivialitka!". No, když nám po vyškrtání slov nezbylo ani jedno volné písmenko, tak jsem svůj názor poopravil. Stačilo však, když Héra poznamenal, že udělal freqenční analýzu začátečních písmen, a hned byl nápad na světě. 23:08 - Když procházíme zpět přes smyčku v Mladcové, potkáváme týmy nejistě mířící na sever, nikoliv však na základě osmisměrky, ale proto, že nějak vyhaluzili předešlou voňku. Jeden tým se nás i lišácky ptá, na kolikáté stanoviště jdeme (vyhýbavá odpověď: Na šestnáctku)

10. Přední vrch - 4 dcery [ šifra ]

23:40 - Dohnali jsme Alberty! A podobné matematické úlohy jsem už také kdysi řešil, takže je reálná šance, že Alberty předběhneme! Základní postup - rozložili jsme 216 na prvočinitele 2*2*2*3*3*3 a vypsali všecky jejich kombinace. Není divu, že tímto postupem jsme na jedničku totálně zapomněli. I přesto si myslím, že kdybychom jedničku uvažovali, nezakysli bychom nijak nadlouho. Pokud u šifer tohoto typu vyjde více správných řešení, mám téměř jistotu, že je špatné zadání
23:53 - debatujeme, zda budemě drsní a půjdeme přímo, či zda to obejdeme po cestách. Přesně o půlnoci zvítězila drsná varianta a díky Hérově busole ani nebloudíme. Jen si pořád říkám, kdy konečně začnou ty opravdu těžké šifry, na nichž bychom setřásli ty borce před námi :)

11. Kóta 378 - bastlím bastlíš bastlíme [ šifra ]

0:27 - Světýlka na kopci nám dávají naději, že jsme se nedrápali křovím nadarmo, ale i že ještě máme dost lidí před sebou. Sestavováním přijímače se ujímá Bazi, neb na rozdíl od ostatních Jeníčků na to má školy. Moudře usuzuje, že nemá smysl zakapávat kontaky voskem, jenom bychom si je zašpinili. Z prvních sluchátek neslyšíme ani šum, ale Kofty má naštěstí ještě jedny, které nám povolí i rozebrat a tak s Bazim a Koftym držíme kontakty a díváme se na Kubu se sluchátky, jehož tvář se pomaloučku rozjasňuje ("Hoši to je dobrý...já čekal nějakou morseovku!"). "Dobré ráno" v jednu v noci nám zvedne náladu, v 1:07 vyrážíme směr rozcestník, opět drsně přímo přes údolí.

12. Rozcestník pod Rozhlednou - pexeso [ šifra ]

1:55 - Héra jako zdatný orientační běžec probíhá s busolou tu prostřední řadu, ostatní si rozdělujeme místa podél cest. V 2:45 se sesedáme a postupně odhalujeme zákonitosti - pexesa z jedné série tvoří nepřerušenou řadu čísel, počty karet na stanovištích jsou docela symetrické, stanoviště obsahující karty z dané série tvoří zajímavé obrazce...a dokonce i písmena! 3:05 - hurá na most!

13. Most přes Fryštáckou nádrž - os(t)udný telefon [ šifra ]

3:25 - Kdosi se už po mostě prochází. Jaké je však naše překvapení, když to není člen konkurenčního týmu, alébrž jeden z organizátorů, který nám sděluje radostnou novinu, že jsme tu první! Plni nadšení smskujeme variabilní symbol a zanedlouho máme odpověď. Šifru o 91 znacích. Nic zlého netušíce, vrháme se na ni. Morseovka tu nějak nepasuje, ani z matice 7x13 nic nevykoukáme.
4:27 - Přicházejí Alberti. Takový náskok jsme měli a oni nás dohnali! Protože u rybníka začíná být zima, přesunujeme se dále do lesa.
5:30 - Přicházejí další týmy, Alberti a Pralinky zvlášť už mají vyluštěno. Zmocňuje se nás panika. Řešitelné to je, když to Alberti louskli, tak krucihiml proč Jeníčci to řešení nevidí???
6:30 - Diplomaticky vyzvídáme od ostatních týmů, jakou dostali smsku oni. Zjišťujeme že jinou. Což nás nezarazí, naopak nám ukáže cestu, že řešení posílali smskou proto, aby každý tým dostal jiné zadání a klíčem k řešení by mohl být např. variabilní symbol týmu. Zkusmo pošleme variabilní symbol z jiného telefonu. Kupodivu dostaneme opět něco jiného. Že by klíčem k řešení bylo telefonní číslo, z něhož jsme odeslali zprávu? Porovnáváme obě smsky, analyzujeme rozdíly, snažíme se je napasovat na rozdíly v telefonních číslech, hledání md5kových kolizí je proti tomu čajíček.
9:00 - Ach jé, kdo mohl tušit, že Hérův Alčatel přidává vždycky na konci řádku pomlčku? A že těch pár pomlček nám úplně rozhodí šifru? Máme nadávat na Alčatela, že vyrábí takové šmejdy, nebo na orgy, že s tím nepočítali nebo na nás, že o tom nevíme...? Je hodina do konce, ztrácíme naději, že bychom do limitu stihli někam dojít a posíláme pokořující smsku, abychom se dozvěděli místo vyhlášení.

No nic. Mohli jsme být první. Naději nám dává, že za týden je Bedna, a tam vám ukážeme!

Let's go through the darkness!!

© 1999–2017 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.