Šifrovačky

Jak jsme opět vyhaluzili druhé místo

aneb Prahory už tu boli
haluz (ž., -i) - nářeční výraz pro tenkou větvičku, zpravidla listnatého stromu
haluzit (krypt.): řešit neřešitelnou šifru nestandardním způsobem, zpravidla zběsilou heuristikou, anebo prostě řešení uhodnout. Viz též heslo Selský rozum.
Haluz, Abrahám (1931-2006): slovenský vynálezce, bohém, sociální magistr, kryptolog a brutálny exot. Na sklonku svého života trpěl poruchou komunikace, jeho okolí často potřebovalo spoustu dní bádání, co jim vlastně chtěl sdělit. Pro to, do čeho tlačil své potomky i zcela nevinnou mládež zejména matematického vzdělání, si vysloužil přezdívku Bratislavský markýz de Sade. Kvůli jeho nevšednímu bohatství mu však většina lidí jeho spády papala i s navijákem.
Haluz.org: Nadace spravující dědictví Abraháma Haluze. Z jeho výnosů financuje zejména různá geologická období, perníkové chaloupky, finské národnostní menšiny a obecně jakékoliv zlé lidi.

0. Internetová část letem světem [šifry]

Někdy začátkem srpna mi psal Héra, že objevil nějakou novou šifrárnu. Prý internetovou. Zběžně to prolétám. Nějaké divné rodinné blogy. A reaguje na ně jakási americká rodina. Moc tomu nerozumím. Jasně, Abrahám zemřel a ti ostatní jsou jeho příbuzní, kterým se zachtělo dědit. A copak je tam za úlohy? Žaba - to mám za pár vteřin. Aha, zase někdo si usmyslel dělat šifrárnu a myslí si, že tohle jsou těžké šifry!
První rada do života: nedbejte na první dojem.
Další šifry už nejsou tak triviální. Opravdu myslí vážně, že mám lousknout RSA? Asi ano, Leontýnka* pilně faktorizuje a po šesti hodinách vyplivne výsledek. A když Gimpu dojdou síly na filtrování náhodných šumů, nezbývá než si napsat vlastní konvertory v Céčku. Ano, informatici se mezi orgy nezapřou. Řešit quiz je lahůdka. A matematické úložky taktéž.
Boj se přiostřuje. Po jednom akčním víkendu jsme se vyhoupli na druhé místo. Hádejte za koho, můžete třikrát. Pak mne na pár týdnů pohltily pracovní povinnosti (ano, i Jeníček se musí něčím živit a není zdravé pořád loupat perníček) a mezitím se do čela dostaly asi tři slovenské týmy. Těžkých úloh přibývá. Kostka z gumy vyřezaná v rekordním čase z nadšení z principu seq. Vzpomínky na mladá telecí léta na prváckých cvičeních z analýzy - "nauč se počítat limity, ne všecko uderivuješ l'Hospitalem" radil mi tehdejší cvičící. Hodiny strávené nad jedenáctkami z VTM a furt nic. Súdruh Google, čo si predstavujetě pod takým slovom Komatsu? Tamagoči pytel z poloviny plný haraburdí přinésti a do něj ukazovati ve snu viděti - mlýnek do pytle jemu vhoditi.
I přišel poslední den online části a Jeníčci se vzepjali o pět míst dopředu, byť ne s mojí pomocí. Tak, šesté místo je naše. Co nás asi čeká v Bratislavě?

* Ne, přítelkyně se jmenuje Jarmila. Leontýnka je můj notebook. (Pozn. red.)

Foto
"Pre čo, Jano, ideš?"
"Prešporok"

1. Bingo! [šifra] [šifra]

15:40 - Hned jsme viděli, že písmenka máme polích odpovídajících námi vyřešeným šifrám v online části. Co s tím? Hrajeme si s šílenými nápady jako první písmena názvů šifer anebo první písmena jejich řešení. To nebude ono, přece bychom takhle nevyužili ta písmena v tabulce. Navíc ta písmena mají docela dobré frekvence. Jasně, určitě to musíme přečíst v pořadí, v jakém jsme vyluštili jednotlivé šifry! Pamatuje si to někdo? Moc ne. Ale to by navíc orgové nemohli hromadně vyhlašovat umístění dalších písmen, vždyť to musí mít každý tým jinak!
První odběhly Prahory.
Chvíli na to je následovali Ešte je priskoro na nárek.
15:55 - Pak jsme vyrazili i my. Proč musíme u jednoduchých šifer vymýšlet takové složité konstrukce?

2. Klasika [šifra]

16:32 - Strategicky obsazujeme blízkou lavičku se stolem. Rozdělíme si jednotlivé úlohy, Héra řeší lodě, Karel sudoku a já s Kubou fillomino. Fillomino je docela záhul, zpočátku rozhodně nevypadá, že by se dalo řešit jinak než pokus-omylem. Naštěstí ne nadlouho. Za 40 minut máme vše vyřešeno.
U Haluzického pomníku nějaký mladý pár táboří u ohně. Když přijdeme, ani se nemusíme moc ptát, hned nám ukazují k odpadkovému koši. Chudáci, z jejich plánu romantického večera v klínu tiché přírody asi nic nebude...

3. Bratia [šifra]

17:45 - Tak to byla snadná rychlovka. Z toho seznamu přímo řvala slova, které mi občas Slováci předhazují, když chtějí dokázat, že neumím slovensky. Samozřejmě že umím. Jen ten drevokocúr mi tam chyběl :)
17:50 - Jediné slovo, které nikdo z nás neuhodl, bylo TÚZ. Kdyby to Slováci převzali z maďarštiny, byl by to OHEŇ, ale ten do řešení nepasuje :) No nic, jedno písmenko domyslíme a valíme na trojku.

"Víš jak se řekne slovensky velbloud?"
"Jo, to jsem věděl...tomu Slováci říkají ňák úplně jinak...jasně, KORYTNAČKA!"

4. Farma [šifra]

18:22 - Na této šifře nás opustil mobilní signál. Chytili jsme ho až za šest hodin cestou z šestky na sedmičku.
- "Ta šifra je nějak genderově nevyrovnaná. Je tam spousta samic."
- "Tam jsou samé samice!"
- "Že by se k nim měly najít samci? Ale to bude ve slovenštině záhul!"
- "Napsal jsem si to, ale nic moc mi nevychází."
- "Počkej...mně v prvním odstavci toho vychází JAZIERKO!"
Aha, že by ta šifra byla úlitbou pro Slováky za minulou šifru?

5. Drak - největší haluz v historii Jeníčků [šifra]

19:05 - Naše mapa si opět vymýšlí. Jezírko je podle ní mezi červenou a žlutou značkou kousek pod rozcestím. Samozřejmě že je na druhou stranu od žluté, ale nás to stojí čtvrt hodiny neúspěšného hledání.
19:20 - Na této šifře se nám podařila největší haluz za celou dobu, co běháme šifrovačky. Našli jsme řešení, které bylo zcela odlišné od správného, a přesto nás dovedlo na správné místo!
Schválně si přečtěte popis cesty na Dračí hrádek ve druhém odstavci. Jediná cesta v mapě, která tomuto popisu odpovídá, vede od rozcestí pod Svätou horou. A ježto na konci praví, že se budeme muset otočit a šlapat zpátky, mohlo by další stanoviště být na začátku této cesty, tj. na onom rozcestí pod Svätou horou. Zpočátku se nám toto řešení nezdá (proč by tam pak byla ta barevná písmenka, že?), ale když ani po hodině a půl dumání z nich nic nevyčteme, rozhodli jsme se to rozcestí zkusit. A bylo to tam :)

"Hoši, opravdu si myslíte, že tu jsme dobře? Nevidím tu žádný jiný tým."
"Jo."
"Jak to?
"Jdou tam Jeníčci, takže je to dobře!"
"A když tam opravdu žádná šifra nebude?"
"Tak volám orgům, že ji umístili špatně!"

6. Maze3 - zákys&nápověda [šifra]

21:55 - Radost, že jsme se konečně posunuli z pětky (a zlost na orgy, že tam dali ta barevná písmenka úplně zbytečně), netrvá dlouho. Ano, všichni víme, že grafické šifry jsou noční můrou Jeníčků, kteří jsou na ně úplné lamy na varanech a koledují si o howadský zákys. Navíc v té době ještě neznáme správné řešení pětky, a tak se snažíme ztotožnit barevné čáry s barevnými písmenky z pětky, když jsme je zatím nepoužili. Marně. Navíc začlo pršet :(
23:35 - Ani o nápovědu si nemůžeme zavolat, protože není signál. A tak jdeme po modré na jih, protože tím směrem předpokládáme nejpravděpodobnější umístění sedmičky. A hledáme signál. Na půli cesty ho najdeme a dostáváme nápovědu.

7. Graf - druhá míza [šifra]

0:30 - Graf se zpočátku zdá neřešitelný. Nevíme, odkud se odpíchnout. Ale nakonec jsme našli Windows a Linux. Pak už to šlo lépe, a hlavně každý z týmu se mohl přidat. První jsme vyluštili PRAMEN. Karel začal v mapě hledat blízké prameny a brzy našel Mariin pramen. Hodí se tam Marie? Hodí! Sem přijde Ježíš a tam zase Svatý Josef. A co je tohle za dlouhé sousloví? No přece Jesus Christ Superstar! Ani se nám nechce odejít, ta šifra nás přímo pohltila.
1:05 - Myslím že to byla nejlepší šifra terénní Haluze. A pro nás Jeníčky hlavně dobře načasovaná. V pravý čas nás vytrhla z půlnoční únavy a dodala nám elán ztracený po vyplýtvané nápovědě.

8. Skrytá [šifra]

Foto

2:24 - Díky Hérovi rychlovka. Předběhli jsme tři týmy. Radost nabuzená na sedmičce pokračuje.
2:44 - Druhá rada do života: neberte si do týmu více než jednoho člověka s orientačním smyslem. Dříve či později se pohádají do krve, která z těch dvou cest je kratší. Díky tomu na rozcestí stráví tým cca o 15 minut více, nežli je doba chůze po té delší cestě.
Mezi Jeníčky jsme to provizorně vyřešili tak, že Héra naviguje na lichá stanoviště a já na sudá.

9. Stromy [šifra]

3:40 - Héru docela rychle napadlo, že ty rozvětvené větvičky vypadají jako čtyřka. Nicméně tento nápad jsme mu zavrhli ("a co na té pravé straně? Tam jsou přece zrcadlově obrácené a to žádná čtyřka není!")

"Cože, Prahory jsou už v cíli?"
Foto

4:02 - Kuba je donucen se omluvit a k zemi poklonit, že zpochybňoval možnost čtyřek.
Cesta na desítku je jedna z nejkrásnějších chvil celé Haluze. Měsíček svítí jak zběsilý, rozhazuje pod stromy cákance mléčného světla, všechno je kolem tak krásně stříbrné...vidíte Prahory, o co jste přišly když v tu dobu jste byly už v cíli? :)) Tak se zatím pokochejte krásně nasvětleným Devínem nad ránem.
4:45 - Není nad to si přečíst u Koliby, že první ranní trolejbus odjíždí právě teď a další až za půl hodiny :(

10. Vojak [šifra]

Foto

6:00 - Tak přece toho ruského generála někde použijeme! S azbukou jsme kamarádi, a tak zanedlouho najdeme všechny tři zmiňované hroby. Asi jako většina ostatních týmů jsme se snažili najít řady 2x23 hrobů, které bychom napasovali na těch 2x23 čtverečků v šifře. Nejde to :(.
Mezitím se rozednilo. V ranním šeru Héra objevil, že ony tři hroby leží v přímce. Sice ne zrovna přesné, ale zkusíme se od toho odrazit. Co třeba ta socha dvou dívek s nějakým textem na stužce? "To už jsem četl, je tam jen 35 písmen." A tak hledám dál. V parčíku pod Slavínem je v tom směru jedna žulová deska. Bohužel bez nápisu, ani ve škvíře pod ní se nic neskrývá.
6:50 - "Prohlédli jste si ty dívky pořádně? Na těch stužkách je totiž 46 písmen, pár jich je skrytých!" budí mne Kuba s Hérou z letargie. Zbytek šifry je už otázkou chvilky.

11. Noise3 [šifra]

Foto

7:25 - Neuvěřitelné, všech šest týmů před námi jsme setřásli na vojácích! Ani jedenáctka nám nedělala problémy. Morseovku jsme přečetli od oka, když jsme se na papír dívali šikmo - podobný princip byl totiž použitý na letošní šifrovačce Za nosem. A ze slova OSAHEJTE koukalo Braillovo písmo jak vyšité. Za 20 minut hotovo.

12. Noty [šifra]

8:15 - Ani se pořádně nestačíme usadit na lavičkách na náměstí SNP a už máme řešení. Slova na Yesterday naštěstí znám zpaměti :)
8:22 - Odcházíme na Starý most. Nálada je v zenitu. Udržujeme druhé místo a sprintujeme do finiše. Jen vlny krásného modrého Dunaje vzbuzují lehké obavy. Proč asi orgové do doporučené výbavy uvedli plavky a ručník?

13. Tetris [šifra]

Foto

8:40 - Původní nesmělý návrh, abychom hned poslali někoho pro nápovědu, se změní v okamžitou akci, když čtvrthodinu po nás dorazil tým, ktorému aj teraz bolo ešte priskoro na nárek. Hm, tak letím na 95ku a hurá na jih Petržalky!
Petržalka! Monstrózní panelákov, táhnoucí se od pravého břehu Dunaje do nedozírných dálav. Autobus křižuje čtyřproudé silnice, a okolí vypadá pořád stejně. Jen jiné uliční cedule mi dávají jakous takous naději, že mne řidič nevozí pořád dokolečka. Vždycky jsem si myslel, že člověka vyrostlého na pražském Jižním Městě, nemůže nic takového překvapit, ale oproti Petržalce je i Jižák malou útulnou vesničkou.

Já z dálky viděl město v slunci stát
A dál jsme se jen s hrůzou musel ptát
Proč vítr mlátí spoustou okenic
Proč jsou v ulicích auta - jinak nic

9:00 - Toho slunného dopoledne bylo vidět v ulicích Petržalky podivné individuum v černé šusťákové soupravě, kterak chaoticky přebíhá mezi autobusovými zastávkami, ignorujíce červené panáčky působí totální dopravní chaos, na každé zastávce si podrobně prohlíží jízdní řád, aby po pár sekundách přeběhl silnici a mezi zavírajícími se dveřmi vskočil do rozjíždějícího se busu v protějším směru - a přitom neustále civící do jakéhosi podivného lejstra a kreslící si ještě podivnější obrázky do čtverečkovaného papíru. Ironií budiž, že nápověda mi řekla to, co jsem během cesty stejně tak nějak tušil.
Během cesty mám hotové tři série tetrisu a kolegové u Dunaje další dvě. Poslední dopočítáme velmi rychle společně. 10:00 - Bingóóóó...nese po břehu Dunaje. Máme vyluštěnou Sasinkovu ulici, zbytek luštíme během přesunu.

14. Skládanka, poker a finále [skládanka] [poker]

V testu mi vyšlo, že jsem zase třetí
Ten, co se snaží, ale z višně sletí
Na hlavu padá, to bolí...hmm...a jak!
Foto

10:30 - A přicházíme my, v bílém kostýmu. Jako obvykle druzí. Hádejte po kom, můžete třikrát.
Leč stříbrné místo ještě není naše. Ještě nám zbývají dvě úlohy. Skládanka čtverce je vcelku jednoduchá. Poker je už složitější. A nervóznější, neb mezitím přišla i Paahjohtaja. S pokerovou tváří si vybíráme čtyři desítky. Nicméně Mišof se zachoval jako správný chlap a se stejně pokerovou tváří zahlásil pass a pogratuloval nám k vítězství.

"Co je hnědé, to je čokoláda." (Dušan Pokorný)
Foto

11:10 - Guláš byl skvělý. Čokoláda byla skvělá. Její množství bylo skvělé. Desková hra Hobit asi bude také skvělá (nevím, prozatím si ji vzal Héra) Klavír v jídelně byl skvělý. Prostě skvělé zakončení.
Akorát nebylo skvělé, že Prahory už tu boli.

Aby to nezapadlo v různých diskusních fórech, dávám i na tyto stránky gratulaci orgům za skvěle připravenou hru. Díky internetové části jste otevřeli dveře novým, originálním nápadům. Nenechte se zviklat názory neinformatických týmů - šifry, k jejichž řešení je třeba počítač, mají své neopakovatelné kouzlo!
DÍKY (a ať vám to třetí místo na Tmou vyjde!)
© 1999–2017 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.